Vodní stopa

Vodní stopa neboli virtuální voda. Jsou to sice 2 různé výrazy, ale pojmenovávají stejnou věc. Pokud se někdo zeptá, kolik vody denně spotřebujeme, začneme počítat – kolik vody vypijeme, kolik jí spotřebujeme na hygienu, praní, vaření, úklid atd. a dojdeme přibližně k číslu 100 litrů, což je denní průměrná spotřeba vody každého z nás. 

Je tomu ale opravdu tak? Zapomněli jsme totiž na to, že vodu potřebujeme nejen na pití, hygienu, ale i na výrobu jídla, na vypěstování ovoce a zeleniny, ale i na výrobu oblečení či nábytku. Vodní stopa je tedy množství vody, které potřebujeme na pěstování plodin nebo výrobu zboží. A název virtuální naznačuje, že většina vody není ve výrobku přímo obsažena.

Nejlépe lze princip virtuální vody pochopit na konkrétních příkladech:

na vypěstování 1 kg pomerančů je potřeba 560 litrů vody

 
na vyprodukování 1 litru mléka je potřeba 1 020 l vody (na pěstování krmiva pro krávy a jejich napájení)

 
na vyprodukování 1 ks vejce je potřeba 196 litrů vody (krmení a napájení slepic, mytí vajec)

 
na vyprodukování 100g čokolády je potřeba 1 720 litrů vody (na vypěstování kakaových bobů a dalších surovin + na výrobu)

 
na vyprodukování 1 piva (0,5 l) je potřeba 150 litrů vody (na vypěstování surovin i samotnou výrobu piva)

na vyrobení 1 ks bavlněného trička je potřeba 2495 litrů vody (na vypěstování bavlny, při výrobě, na barvení látky)

 
na výrobu 1 ks džínových kalhot je potřeba 8 000 litrů vody (na vypěstování bavlny, při výrobě, na barvení látky) 

V Česku máme průměrnou vodní stopu 4 115 litrů na den (údaj z roku 2021). Což je o 385 litrů méně než dříve uváděný český průměr 4 500 litrů na osobu za den. Předhánějí nás už jen Němci s Poláky (shodně 3 900 l/den) a Slováci (3 700 l/den. 

A co to ta vodní stopa vlastně je? 

Ukažme si to na příkladu – na jednom kusu krávy

Než se kráva dostane do stádia, kdy je možno ji porazit, je třeba se o ni průměrně tři roky starat. Za tuto dobu kráva zkonzumuje přibližně 1,3 tuny zrní, 7,2 tun sena a ostatních krmiv, 24 m3 vody a 7 m3 vody užitkové. Pokud bychom spotřebu zrní přepočítali na jeden kilogram masa, zjistíme, že je potřeba 6,5 kg zrní a 36 kg krmiva. Pro výrobu takového množství je spotřebováno 15 300 litrů vody (pěstování, zpracování atd.). Můžeme tedy říct, že vodní stopa jednoho kilogramu hovězího masa je cca 15 500 litrů vody.

A jak je to s dalšími potravinami? Vodní stopu si tak můžeme představit jako celkovou spotřebu vody, kterou vyžadují jednotlivé fáze přípravy a zpracování, než se potravina dostane do našich rukou.

Chceš snížit svou vodní stopu? Co můžeš udělat hned? 

Čištění zubů