Když jíte hamburger nebo lososa, přemýšlíte někdy nad tím, jaký dopad zanechalo vaše jídlo na životním prostředí, než se k vám dostalo? Možná byste měli. Globální oteplování je čím dál větší hrozbou a zemědělství je jedním z největších původců skleníkových plynů, zejména metanu a oxidu uhličitého.
Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a na klimatické změny. Uhlíková stopa se zaměřuje na množství skleníkových plynů, které produkujeme naším každodenním životem, například spalováním fosilních paliv pro výrobu elektřiny nebo tepla, dopravou atd.
Vyjadřuje se v ekvivalentech oxidu uhličitého (CO2), udává se v hmotnostních jednotkách – kilogramech a tunách. Jednoduše řečeno, uhlíková stopa je množství oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů, uvolněné během životního cyklu produktu, který používáme, poskytnutím služby, cestováním, a podobně.
Uhlíková stopa se skládá ze dvou částí. Z přímé/primární stopy a nepřímé/sekundární stopy. Přímá (primární) stopa – množství skleníkových plynů vypuštěných bezprostředně při dané aktivitě (při výrobě elektřiny, vytápění, spalování pohonných hmot, atd.). Nepřímá (sekundární) stopa – množství skleníkových plynů vypuštěných během celého životního cyklu výrobku – od výroby až po případnou likvidaci.
Jedná se o ukazatel zatížení životního prostředí, který je odvozen od celkové ekologické stopy. Obvykle bývá vyjadřován v ekvivalentech CO2. Tedy nikoliv v hmotnosti uhlíku samotného, ale z něj vzniklého oxidu uhličitého a také emitovaných dalších skleníkových plynů (např. metanu, oxidu dusného, halogenovaných uhlovodíků), jejichž hmotnost je ale přepočítána na to, kolik CO2 by mělo týž oteplující účinek.
Když se podíváme na uhlíkovou stopu jednotlivých potravin, jsou mezi nimi velké rozdíly.
Jehněčí maso: 39,2 kg CO2
Drazí milovníci jehněčího, je nám líto, ale konzumace 1 kg jehněčího masa se rovná ujetí zhruba 145 km v autě. Celých 50 % amerického jehněčího se podle citované zprávy dováží, takže část ekologické stopy je způsobena dopravou. Ale největší podíl mají na svědomí zvířecí trávicí pochody (větry jehňat), krmivo pro zvířata, odvoz a zpracování hnoje, a další práce na farmě.
Hovězí maso: 27 kg CO2
I když hovězí maso je na tom trochu lépe než jehněčí, má také velkou ekologickou stopu. Krávy produkují velké množství metanu (silný skleníkový plyn, 20 – 28 krát horší, než CO2) a jejich chov má velké nároky na vodu a půdu.
Sýr: 13,5 kg CO2
Nejde jen o maso. Také sýr má na svědomí velké množství emisí CO2. Sýru se nedováží mnoho, ale dle zmiňované studie doprava spojená s dovozem představuje zhruba polovinu souvisejících emisí.
Vepřové maso: 12,1 kg CO2
Další na řadě, pokud jde o dopady na životní prostředí, je slanina a šunka. Víc něž polovina souvisejících emisí pochází z chovu prasat, ale skoro stejné množství pochází ze zpracovaní, dopravy a domácí přípravy masa.
Lososi chovaní na farmách: 11,9 kg CO2
Pokud jde o lososy z farem, největší podíl emisí skleníkových plynů připadá podle studie na výrobu krmiva, elektřiny a spalování paliv na farmách. Emisemi spojenými s lovem volně žijících lososů se studie nezabývala, zde tedy data nejsou k dispozici.
Krůtí maso: 10,9 kg CO2
Většina emisí v případě krůtího masa pochází z výroby krmiva (zvlášť kukuřice), dále pak ze zpracování masa a domácího vaření.
Kuře: 6,9 kg CO2
Pokud máte rádi maso a zároveň chcete minimalizovat dopady na životní prostředí, kuřecí maso je na tom v tomto ohledu nejlépe. Z nejčastěji konzumovaných druhů masa má kuřecí maso nejnižší ekologickou stopu. Největší podíl emisí má na svědomí výroba krmiva jako u krůtího masa, ale pokud jde o fáze výroby, zpracování a vaření, tam jsou emise v souhrnu o něco nižší.
Tuňák v konzervě: 6,1 kg CO2
Nejvíce emisí (68 %) při výrobě tuňáka (uloveného v oceánu a zakonzervovaného) pochází ze spalování dieselových motorů rybářských lodí. Zbytek emisí připadá na zpracování, balení a dopravu.
Vejce: 4,8 kg CO2
Pokud se snažíte minimalizovat svou ekologickou stopu, tak vejce jsou nejspíš nejlepší volbou z potravin s vyšším obsahem bílkovin. Výše uvedené emise představují průměr z velkého kanadského volného chovu a z amerického klecového chovu v New Jersey. Většinu emisí má na svědomí výroba krmiva, spotřeba energie na farmách, oxid dusný ze slepičích výkalů a spalování paliva.
Brambory: 2,9 kg CO2
Z rostlinných vysoko proteinových potravin produkují nejvíce emisí brambory. Většina emisí pochází z vaření, ale jsou tam velké rozdíly v závislosti na tom, jakým způsobem se brambory vaří a jak dlouho. Například při přípravě pečených brambor se vyprodukuje víc emisí než v případě hranolek, protože hranolky jsou usmažené rychleji. Při výběru jídla pochopitelně přichází v úvahu další faktory jako výživová hodnota potravin, etika zemědělství/výrobních procesů a v neposlední řadě také osobní preference.
Kalkulačky uhlíkové stopy:
https://www.uhlikovastopa.cz/kalkulacka
https://calculator.carbonfootprint.com/calculator.aspx?lang=cs
A jak je na tom ČR?
Pro většinu Čechů je změna klimatu velmi vzdálená: jen šest procent vidí změny klimatu jako globální problém číslo jedna. Každoroční zpráva energetického gigantu BP přitom upozorňuje, že s emisemi 9,8 tuny na hlavu se v roce 2017 Češi zařadili mezi největší znečišťovatele.
CO₂ na obyvatele - Emise CO₂ na hlavu vybrané země (údaje z roku 2017)
zdroje:
https://www.celakovice.cz/cs/mesto/zivotni-prostredi/informace/co-je-uhlikova-stopa.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%ADkov%C3%A1_stopa https://www.samosebou.cz/2021/03/18/uhlikova-stopa-co-to-je-a-muzeme-ji-ovlivnit/ https://soucitne.cz/novinky/10-potravin-s-nejvetsi-ekologickou-stopou?dt=1667683024628
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/klima-co2-znecisteni-limity-brabec-cez_1812110600_jab