Potraviny, jak je neznáme

Letošní Dne Země na druhém stupni se věnoval dnes tak aktuálnímu problému jako jsou potraviny a jejich vliv na naši planetu. Stále častěji se již v obchodech setkáváme s vyznačením země původu dané potraviny nebo i s prvními vlaštovkami v prodeji tzv. křivých potravin. A proč jsou to pro nás spotřebitele tak užitečné informace? Můžeme si vybrat, jestli si koupíme jablka ze Španělska nebo ta naše. Cena je stejná. Tak v čem je rozdíl? Rozdíl je v jejich délce cesty na náš stůl, a tak i následně v množství vypuštěného CO2 do ovzduší, než se dopraví na náš talíř.

Například takový česnek z Číny se k nám dostane až rok po sklizni a urazí 23 000 km! Cesta 1 kg čínského česneku zatíží životní prostředí 300 g oxidu uhličitého. Mluvíme o uhlíkové stopě potravin. Jednoduše řečeno, uhlíková stopa je množství uvolněného oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů uvolněných během životního cyklu produktu či služby, našeho života nebo jedné cesty apod. Žáci si sami mohli vyhledat, které potraviny k nám putují z největších vzdáleností. Jsou to banány a ananas z Kostariky, česnek z Číny nebo mandle z USA. Zjistili, že nejvíce ovoce a zeleniny dovážíme ze Španělska. Paradoxně hlavně ty, které si můžeme vypěstovat i sami u nás doma. 

Dále se žáci dozvěděli něco i o vodní stopě potravin. Například, že na výrobu jedné sklenice mléka nebo vypěstování jednoho kilogramu brambor je zapotřebí 250 litrů vody, na 1 kg rýže 3400 litrů vody, na 1 kg čokolády 24 000 litrů vody a na jeden hamburger je zapotřebí 2400 litrů vody. 

Další stanoviště se zabývalo plýtváním potravinami a možnostmi jeho omezení. Ročně se kvůli vzhledu vyhodí až 20 procent zemědělské produkce. To, jak musí jednotlivé druhy ovoce a zeleniny vypadat, určují především interní normy obchodních řetězců. Například přestože jsou jablka kvalitní a zdravá, nelze bohužel většinu z nich jako čerstvá jablka prodávat. Jsou moc malá. Díky tomu půjde často až sedmdesát procent úrody jablek na další zpracování do moštů a dalších produktů z jablek. 

Žáci zjistili, jakým potravinám a proč se říká křivé potraviny nebo co je to paběrkování na polích. Do boje s plýtváním potravinami se dalo i Tesco jako třetí obchodí prodejce hned po internetovém obchodu s potravinami Rohlik.cz a Penny Market. Zákazníci si již můžou vybrat ze čtyř druhů křivé zeleniny, která se prodává se slevou: zakroucené mrkve, velikostně nevšední jablka, brambory či řepa jsou k dostání na pultech pod označením „dokonale nedokonalé“, tedy Perfectly Imperfect. Cílem kampaně je potraviny prodávat a ne vyhazovat. 

Více zajímavých informací o projektu Perfectly Imperfect zde: https://itesco.cz/perfectly-imperfect/ 

Na dalších stanovištích se dále seznámili s jednotlivými odpady a jejich časem rozpadu. Vysvětlili si výhody kompostování zbytků potravin, na rozdíl od jejich vyhození do komunálního odpadu, kde jejich nedokonalým rozkladem bohužel vznikají skleníkové plyny. 

Na chvíli se žáci přenesli i do pralesů naší planety. Nejdříve porovnali množství jedinečných rostlin a živočichů zde žijících, pak se zaměřili na příčiny kácení pralesů, a to zejména na to, kvůli kterým potravinám se dnes kácí deštné pralesy. Například velkým problémem je pěstování sóji v Jižní Americe nebo palmového oleje v Indonésii. Dále sestavovali svůj jídelníček s co nejmenší uhlíkovou stopou a učili se pracovat s mobilní aplikací Palm Oil Scanner, která sama a rychle vyhledá případný obsah palmového oleje v daném výrobku – není třeba zdlouhavě číst jeho složení, stačí přiložit mobil. 

Palm Oil Scanner: https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.endlesspeak.palmoilscanner&hl=cs

Koordinátorka EVVO, Mgr. Lastomirská, 2018

I BUILT MY SITE FOR FREE USING